Výsledky prvního kola prezidentských voleb (podobně jako ty minulé) rozdělily naši společnost na dva nesmiřitelné tábory. V některých rodinách, pracovních či zájmových skupinách by se v nadneseném slova smyslu dalo hovořit o rozpoutání občanské války. Vertikální rovina, jak ji známe z amerického kontinentu (sever – jih), se tak dostává na evropském kontinentu do roviny horizontální (východ – západ).
Mám takový pocit, že ve druhém kole již nepůjde o osobní sympatie k jednomu či druhému kandidátovi. Nepůjde ani o umění rétoriky, o osobní zásluhy, o fyzickou kondici, bohužel ani o volbu kandidáta s nejvyššími odbornými kompetencemi pro zastávání prezidentského úřadu (tím byl pro mne jednoznačně pan Fischer). Domnívám se, že tyto volby jsou o směřování naší země, která je přesně uprostřed, v samém srdci Evropy.
Nejsem politolog, ale do jisté míry mne zaujal názor českého novináře ruského původu Alexandra Mitrofanova k taktice pro druhé kolo volby prezidenta:
Druhé kolo bude dle jeho slov o dvou zcela rozdílných světech, z nichž k jednomu vede cesta nesnadná, založená na svobodném rozhodování, ta však vyžaduje naše vlastní přičinění něčeho dosáhnout, naši vlastní invenci a tvrdou práci. A to se nám podle mého názoru může, ale i nemusí podařit odpracovat. Ve druhém světě je to o něco snadnější, zodpovědnost není na nás samotných, ale podle Mitrofanova rozhoduje spíše autorita a moc.
Já osobně vnímám prezidentské volby jako přehlídku celé plejády lidských potřeb. Přes potřeby základní – mít co jíst, mít kde spát, se ústředním tématem stává potřeba bezpečí a jistoty, které se nám v tomto moderním světě jaksi nedostává v míře, v jaké bychom si představovali. Je zde obava z uprchlické krize, z teroristických útoků a z celé řady dalších globálních aspektů. Na tuto potřebu navazuje v Maslowově pyramidě další významná potřeba a to je potřeba někam patřit.
Máme potřebu se někam přiklonit, být něčeho součástí a klademe si opět otázku – je pro nás EU tím pravým partnerem – dosáhneme zde další lidské potřeby – potřeby uznání? Budeme rovnoprávným členem a budeme se moci seberealizovat, nebo budeme v rámci dvourychlostní Evropy odsunutí na vedlejší kolej. Pokládáme si otázku – je východní blok, jehož součástí jsme již také byli, řešením? A co je vlastně východ, kde končí jeho hranice? Bude nám poskytovat potřebnou ochranu, nebo se staneme pouze jeho provincií? Asi většina z nás není spokojena s fungováním EU, zejména v otázce imigrační politiky, ale i v řadě dalších aspektů. Nemusíme se ztotožnit ani s Lisabonskou smlouvou, která zásadním způsobem upravuje národní suverenitu a směřuje od mezivládnosti k nadstátnosti. Ale můžeme si nyní dovolit Czechxit? Já na tuto otázku odpovědět neumím.
Bohužel nám řadovým občanům v rozhodování příliš nepomáhá ani premiér. Zatímco v předvolebním klání směřoval voliče víceméně na východ, po prvním kole voleb nabral vítr opačný směr. A jak se má v těchto složitých „povětrnostních podmínkách“ vyznat řadový občan? Jsme zemí s výskytem karmického čísla 8, jak ve dni vzniku, tak v roce založení republiky. Osmička se skládá ze dvou částí, které usilují o rovnováhu, o rovnováhu na všech úrovních. Nejraději bychom tedy volili „bezvětří“. Ale je bezvětří tou správnou variantou?
Roky končící číslem 8 často představovaly aktivaci karmického napětí a jinak tomu patrně nebude pro naši zemi ani letos, kdy si připomínáme sté výročí vzniku republiky. Jelikož osmičky hrály v průběhu sta uplynulých let vždy důležitou roli a měly nezřídka osudový charakter, přejme si, aby ten osud byl pro Českou republiku co nejpříznivější.
A o čem vypovídá datum a čas konání druhého kola prezidentských voleb? Zastoupení 8. domu (opět domu karmického) pokládá ústřední téma a tím je SDÍLENÍ. S kým budeme sdílet svůj další osud, za jakých podmínek, jaká bude 
naše důvěra a ochota sdílet, a jaká jsou naše očekávání? Saturn na descendentu umocňuje naši potřebu nalezení spolehlivého partnera, o kterého se můžeme opřít, Luna v Býku pak zosobňuje naši potřebu jistoty a stability. Ascendent ve znamení Raka rozdmýchává emoce, umocňuje naši nejistotu a pocit slabosti. Musíme si jen přát, aby napěťová vazba mezi planetou Uran a Merkur nezhoršila náš úsudek a harmonická vazba mezi Lunou a Merkur přispěla k uvažování a jednání v souladu se svými pocity.
