Dlouhé roky jsme byli zvyklí, že jakmile zima za sebou zavře dveře, vstoupí Jaro v plném rozpuku a v podstatě vzápětí předá žezlo Létu. Teplo již konce března a koupání v květnu nebyly žádnou výjimkou. Hodně se proto psalo o globálním oteplování a že už to bude patrně navždy…
Poslední roky je však vidět návrat k pozdnímu a mírnému jaru. V roce 2016 napáchaly jarní mrazíky velké škody na úrodě a v r. 2017 to patrně nebude o mnoho lepší…
Pokud se někdo domnívá, že se jedná o dočasný jev a že všechna ta energie, kterou vyrábíme a vypouštíme do ovzduší změní počasí k trvale teplejšímu, bude asi zklamán. Většina jí uletí vzápětí do kosmu..
Zásadní vliv na podnebí má naklonění zemské osy, které se v průběhu staletí a tisíciletí mění, zejména gravitačním vlivem Měsíce. To však není něco, co bychom mohli pozorovat v krátkém horizontu našeho života.
Průběh počasí během roku nebo změny delších, mnohaletých cyklů, jsou způsobeny momentálním uspořádáním planet Sluneční soustavy vůči sobě a samozřejmě i vzhledem k naší Zemi. Působí na změny elektromagnetického pole kolem naší Země, což ovlivňuje výšku i hustotu atmosféry, rychlost i směr jejího proudění a tím samozřejmě i teplotu na zemském povrchu.
Zatímco rok 2015 byl doslova tropický, od r. 2016 jeden z těchto cyklů přináší chladnější období. Můžeme se tak těšit nebo netěšit na zhruba šest až osm studenější roků. Některé z nich mohou být výjimkou, většinou však teploty nebudou dosahovat dlouhodobě takových hodnot, jak jsme byli zvyklí.
Další z cyklů je však mnohem závažnější. Jeho perioda je delší než průměrný lidský život a přináší krátkodobé ochlazení o hodnoty 10 až 20 stupňů Celsia. Trvá podle dalších okolností několik dnů, ale vliv se může protáhnout některé roky až na měsíc nebo dva jako je tomu letos.
Působení tohoto vlivu v zimě nebylo pro nikoho šokující. V létě starší generaci možná ochlazení nepříjemně překvapilo, ale dalo se přežít. V podzimních měsících přinášelo brzký příchod studeného mrazivého počasí, ale ani zde nenadělalo většinou mnoho škody.
Přesun do jara je ovšem zničující. Příroda již kvete, křehké rostliny a malé plody tak prudké snížení teploty pod bod mrazu nezvládnou. I nadále tak můžeme očekávat snížení úrody ovocných stromů, u těch méně odolných i rozpraskaní pletiva a následné uschnutí.
Délka vegetační doby pro sázení zeleniny se nám tím značně zkracuje. Výhodu budou mít zahrádkáři, kteří mají skleník nebo si ho v brzké době pořídí. Zemědělské výnosy však žádným způsobem ochránit nelze.
V budoucnu bude proto výhodnější a jedině možné sázet jen mrazuodolné rostliny a to ještě v pozdějším termínu. Jedinou výhodou je snad pravidelnost tohoto cyklu a tím i relativní předvídatelnost. Snížení teplot ale mohou jiné vlivy posunout o několik dnů či dokonce týdnů.
V roce 2018 tak můžeme očekávat chladné počasí s častými ranními mrazíky od počátku dubna téměř až do konce května. Čeká nás tedy extrémně chladné jaro, takže nemá význam sázet na volné záhony rostliny, které snížení teploty neunesou. Ostatně celý rok 2018 bude mnohem chladnější než bychom si přáli.
V roce 2019 bude situace o něco lepší. Snížení teploty koncem dubna bude jen krátkodobější a také celková teplotní bilance tohoto roku bude mnohem příznivější.
Studený vliv se pak přesouvá každým rokem později do jara, takže například v roce 2025 dojde k ochlazení a ranním mrazíkům až v polovině května. V roce 2030 pak v polovině května a také v polovině června, což už by snad nemělo přinést teploty pod bodem mrazu, alespoň ne na většině našeho území.
Buďme tak připraveni na vývoj počasí a plánujme již nyní, co na podzim a na jaře zasázíme, ať jsou škody minimální a radost z úrody co největší.
publikováno 2016