Stephen William Hawking

. zdroj: https://www.biography.com/news/stephen-hawking-biography-facts

V minulém týdnu se celý svět rozloučil s britským teoretickým fyzikem a jedním z nejznámějších vědců od dob Isaaca Newtona. Hawking – přezdívaný – Einstein – byl vědcem a vizionářem s brilantním mozkem, kterého zradilo tělo. Dlouhodobě bojoval s neurodegenerativním onemocněním mozku a míchy známým jako ALS (Amyotrofická laterální skleróza), kdy postupně dochází k svalové atrofii a neschopnosti vůlí ovlivnit svalové pohyby při plném zachování psychických a mentálních schopností.

Hawking se narodil na den přesně 300 let po úmrtí Galilea Galileiho a zemřel ve stejný den narození dalšího velikána Alberta Einsteina. Mezi jeho obory patřila aplikovaná matematika, teoretická fyzika a kosmologie. Zabýval se univerzálními teoriemi, teorií relativity – popisoval fungování velkých objektů, dále kvantovou mechanikou – zaměřenou na ty nejmenší částice. Přes svůj handicap publikoval nespočet vědeckých prací a učebnic, díla odborná i populárně naučná. Jeho největší přínos vidím v popularizování vědy světu. Dokázal ovlivnit mnoho lidí, doslova přinesl vědu masám a byl inspirací pro milióny lidí. Své revoluční myšlenky dokázal přiblížit laické veřejnosti formou metafor a analogií. Koncepty, s kterými přišel, se snažil vysvětlit co nejjednodušší formou.

Celý život studoval vesmír a vydláždil cestu pro jeho průzkum. Snažil se objasnit základní zákony fungování vesmíru na základě vědeckých zákonů. Věnoval se počátku vesmíru a velkému třesku i jeho konci a černým dírám. Otevřel vesmír široké veřejnosti, inspiroval celé generace, aby se dívaly za naši modrou planetu, aby se dívaly nahoru na hvězdy a ne dolů k nohám. Nabádal k přemýšlení a pochopení toho, díky čemu může vesmír existovat. Dokázal posunout naše znalosti o vesmíru a usiloval o pochopení zákonů řídících nás a náš svět.

Dá se říct, že role popularizátora vědy byla v jeho životě klíčová. Snažil se, aby se lidé vědy nebáli a chtěli se dozvědět co nejvíce. Dokázal nadchnout nejenom akademické kruhy a své studenty, ale i nevědeckou obec, děti a mládež. Populární knihy o vesmíru a čase se staly bestsellerem a Hawking hvězdou světové popkultury. Dělil se o své myšlenky a postřehy z oblasti politiky, mimozemské civilizace, umělé inteligence a paralelních vesmírů.

Skrze obrovský smysl pro humor a zálibu v science fiction vystupoval v různých televizních pořadech, v seriálech i v populárních filmech. Vidět jsme ho tak mohli v seriálu Star Trek, v seriálu Simpsonovi či v Teorii velkého třesku. Jeho syntetizovaný hlas (po tracheotomii mohl s okolním světem komunikovat jen prostřednictví speciálního počítače) je součástí dvou skladeb britské rockové skupiny Pink Floyd. V neposlední řadě byl Hawking skrze svoje přesvědčení – nevzdávat se mentálně ani fyzicky – obrovskou inspirací a nadějí pro nemocné se stejnou diagnózou a dá se říci, že nastavil další hranice v boji s touto nemocí, diagnostikovanou u něj lékaři více jak před padesáti lety. V čem je jeho horoskop tak jedinečný? Kde spočívá tak obrovský intelekt a síla ducha? Kde je ten soulad mezi duchem a hmotou?

Obr.

zdroj: https://www.avclub.com/stephen-hawking-used-to-drop-in-on-simpsons-table-reads-1823781195

Nedisponuji Hawkingovou hodinou narození, proto se nebudu v tomto článku opírat o systém domů, i když obsazenost 3. či 9. domu je velmi pravděpodobná. Rovnoměrné rozmístění planet po celém horoskopu dává široké množství zájmů, mimořádné znalosti a schopnost kombinovat získané poznatky z různých vědních oborů. To, co však zaujme na první pohled je velký trigon, do kterého jsou zapojeny jak osobní planety, tak transplanety, které působí mimo osobní rámec. Harmonický tok energie je predispozicí tvůrčího sebevyjádření, v zemském živlu i potenciálem obrovské píle, vytrvalosti a sebezapření.

Neptun s Lunou prezentuje zvýšenou vnímavost, schopnost podprahového či mimosmyslového vnímání, prezentuje vize budoucnosti a určitý radar, anténu či „UFO tykadla“ do vesmíru. Aspekt zvyšuje obrazotvornost, imaginaci a jistou formu jasnozřivosti či předvídavosti. Je to schopnost vidění, prostřednictvím které Hawking dokázal realitu prezentovat imaginární, obrazotvornou formou a naopak imaginární a nehmatatelný svět prezentovat reálným a uchopitelným způsobem. Schopnost propojit reálné s imaginárním pak jen umocňuje harmonická vazba na planetu Merkur.

Hawkingovy Merkurické vazby hovoří o bezbřehé fantazii, o schopnosti vyhodnocování podprahových vjemů, o schopnosti naladění se na jiné světy. Jeho Merkurické vazby rozšiřují hranice uvažování o věcech, které nás přesahují směrem k univerzu a umožňují vytušení správného směru, kterým se ubírat. Lunárně-Merkurické energie se pak manifestují ve schopnosti veřejné prezentace myšlenek a názorů, které jsou ostatními akceptovány skrze srozumitelnou a přijatelnou formulaci. Harmonické energie přispívaly k výborné orientaci a výstižnému a přesnému pojmenování problému.

Nekonvenční a originální způsob uvažování je pak prezentován aspekty, které přijímá planeta Uran. Uran je sám o sobě dostatečný vizionář otevřený ke všemu novému, avšak v zapojení do velkého trigonu přímo určuje směr a možný vývoj lidstva. Hawking svým uvažováním doslova předstihl dobu a „mentální revolucí“ vybočoval z rámce dosud platných poznatků a konvenčního přístupu k moderním technologiím i k vědním oborům. Myslel jinak než ostatní a byl považován za nejchytřejšího žijícího člověka. Dokázal spojit dva světy – Einsteinův svět pokřiveného časoprostoru a svět kvantový, dokázal popularizovat svět fyziky, astrofyziky a kosmologie. Dokázal vystihnout směr vývoje a správně odhadnout trendy. Díky velkému trigonu (Uran – Merkur – Neptun, Luna) disponoval mimořádnou představivostí a schopností predikce. Svým neotřelým přístupem k vědění se o něm hovoří jako o „hipíkovi vědy“.

Saturnské energie dodávaly Hawkingovi schopnost soustředění, schematizaci a potřebnou míru racionality pro vědeckou práci, s aspektací na Slunce vytrvalost, houževnatost a orientaci na dosažení svého cíle. Slunce se navíc nachází v blízkosti pozitivní stálice Vega, která dodává každému smrtelníkovi něco navíc a vyzdvihuje jeho osobnost.

Každá mince však má svůj rub a líc. Druhou konfigurací Hawkingova horoskopu je tzv. T-kvadratura, která představuje určité napětí a motivuje svého nositele k překonávání překážek, které jsou mu kladeny do cesty. Napěťová vazba planety Mars na Merkur může působit až příliš velké dráždění nervové soustavy a narušení nervových vzruchů a fyziologických procesů. Plutónské energie coby vyšší oktáva Marta, pak na jedné straně dodávají konstruktivní způsob myšlení, schopnost práce s informacemi a fakty, zvídavost a schopnost přesvědčit druhé o svých názorech, predisponují svého nositele pro vědeckou činnost, zejména v přírodovědných oborech jako jsou fyzika a chemie, na straně druhé se manifestují silnou vůlí spojenou s přepínáním a překračováním svých schopností a hranic (v tom dobrém i špatném slova smyslu), což může v čase oslabovat a destruktivně působit na nervový systém.

V Hawkingově horoskopu jsme tak svědky dvou protikladných konfigurací, které mají stejného jmenovatele a tím je planeta Merkur. Na jedné straně mimořádný intelekt a obrovské množství harmonického toku energie, která proudí do mentálu, na druhé straně možná predispozice k neurologickému onemocnění. Druhou bezesporu nejdůležitější planetou jeho horoskopu je planeta Uran, která doslova sedí na obávané stálici Algol. Tu vždy spojujeme s určitou výjimečností jejího nositele. Na jedné straně naprosto mimořádný tok harmonické energie, který zesiluje schopnost sebekoncentrace a vůle něčeho dosáhnout, nadlidské vlastnosti a podávání mimořádného výkonu, na druhé straně je tato stálice nositelka možné destrukce.

obr: vlastní zpracování (bez systému domů)

 

Hawking byl držitelem mnoha vědeckých ocenění a členem mnoha významných učených společností. I přes své onemocnění se aktivně podílel na vědeckém výzkumu a pomalý postup nemoci mu dal čas přispět významnými objevy. Svým Uranem a Merkurem posunoval lidstvo dopředu, ale zároveň nás varoval, jak bychom se jako lidstvo mohli zničit (z čehož mne osobně tak trochu mrazí, pokud vezmu v potaz jeho kombinační a predikční schopnosti). Zdůrazňoval fakt, že o naši planetu je třeba pečovat, upozorňoval na nebezpečí jaderné války, genetického inženýrství či na možné důsledky globálního oteplování. Zabýval se otázkou umělé inteligence, přičemž znovu uplatňoval své „racionální vizionářství“ (Saturn konjunkce Uran). Sám umělou inteligenci používal v komunikaci s okolním světem a připouštěl ji do té míry, kdy člověku pomáhá, varoval však před jejím zneužitím. Nevyhýbal se ani tématům mimozemské civilizace a nebyl zcela příznivcem vysílání rádiových signálů do vesmíru. Věnoval se zásadním tématům, která dnes věda a moderní technologie nabízejí. Hledal pravdu o světě kolem nás. Byl symbolem vědy a přiblížil vědu laické veřejnosti. V mnohém i svým přístupem k onemocnění demonstroval vítězství energie nad hmotou.

Mgr. Zdeňka Bőhmová